Můj ptačí blog

     Když mi v neděli zavolal David, jestli nechci v pátek na noc na Moravu, ani jsem nepřemýšlel. Tím spíše, že tam pojedeme s Matějem Mácou kroužkovat!       V pátek, 14.8. v 10:45 mě tedy čeká David před domem. Naše první cesta vede do Lidlu, kde kupujeme zásoby na tak dlouhou cestu (2 dny), že se nám to ani nevejde do auta. I tak ale musíme ještě do Kralovic vyzvednout Matese. A jelikož má s sebou rozkládací židličku, která se nám samozřejmě do Davidovo fordíku nevejde, přivazujeme ji na střechu. Konečně JEDEME. Bereme to spodem a první pauzu máme až v Jindřichově Hradci. Píšu ,,až", protože jsem 3 hodiny seděl zmáčklý mezi batohem, tyčemi a sklopkou na dravce. Proto je pro mě Mekáč vysvobozením. Ne na dlouho, ale naštěstí nám do cíle zbývá jen něco přes hodinu. V půl páté zdárně přijíždíme k rakouským hranicím, konkrétně do obce Šafov k Celničnímu rybníku.       Zde nás čeká Hanuš Musel. Neztrácíme čas. Já s Davidem jdeme stavě...

     Mojí nejoblíbenější ptačí skupinou jsou bahňáci . Jde o velmi rozmanitou skupinu, ať už jde o vzhled nebo hnízdní prostředí. Od malinkých jespáků po majestátní kolihy . Někteří hnízdí na zemi, jiní na stromech. Někteří v poušti, někteří v lese či na sněhu někde za polárním kruhem. Mají většinou nápadné zobáky, někdy ohnuté nahoru, jindy dolů. Jsou to vynikající letci, dokonce rekordmani v ptačí migraci.       Vždy mě tedy potěší, když se můžu dostat k nějakému jejich kroužkování, jako tomu bylo letos o Velikonocích. Na Zelený čtvrtek roztahujeme s Davidem a s tátou sítě na polních loužích u Úherec. Pět bahňákovek a jednu na dravce protože proč ne. Asi hodinu po setmění jdeme na první kontrolu. Přinášíme slučku malou a bekasinu otavní . Pak se dlouho nic nechytá, a tak jdeme spát.  Rozdíly mezi bekasinou otavní (Gallinago gallinago)  a slučkou malou (lymnocryptes minimus) Budík mám nastavený na půlnoc. Asi ze tří stran zpívají vytrva...

     Je to už taková tradice. Téměř každý rok využíváme jarní prázdniny k přesunu někam do tepla. Letos poprvé padla volba na Asii - konkrétně Omán, který je v této době významným tahovým koridorem pro dravce a další ptactvo.       Naše cesta začíná ve čtvrtek 26.2. ve 2:00, kdy vyrážíme do Mnichova. Zde necháváme auto a přesouváme se na terminál. První ornitologickou zajímavostí této cesty je několik vrabců domácích , kteří tu poletují a žebrají o drobky. Tentokrát letíme se společností Qatar Airways, která nás po 5 hodinách skutečně (jak název napovídá) vykládá na mezinárodním letišti Dauhá. Zde máme 3 hodiny na přestup. V mezičase připisuji své první druhy pro Katar - holub, hrdlička, vrabec . Odtud se ale dostáváme až po setmění, a tak v Salále přistáváme v 22:00 místního času. Zbývá už jen vyzvednout auto (Suzuki Vitara 4WD), dojet na hotel a pořádně se vyspat na zítřejší birding.  Pátek      Dnes vstáváme až po 8. Pomalu vylez...

      Tento roční souhrn píšu již popáté. Je to takový seriál, který vychází na tomto blogu pravidelně, a tak cítím jakousi povinnost odejít od pohádek a cukroví a část vánočních prázdnin věnovat právě tomuto příspěvku.       Už to bude 5 let, co jsem opustil Avif a začal zapisovat do mezinárodní databáze eBird. Letos jsem tam zapsal celkem 337 seznamů, ve kterých se objevilo 224 druhů. V Česku bylo těch druhů 201 z toho v Plzeňském kraji 171. Na tento blog jsem připsal 9 nových příspěvků, takže jsem se od minule docela polepšil (bylo jich 7). Ale samozřejmě se budu snažit, aby jich bylo ještě o něco více. Navštívil jsem 5 cizích zemí. Většinou to byly krátké výlety, které s ptactvem nesouvisely, ale v únoru jsme opět byli na Kanárských ostrovech, kde jsem viděl spousty nových druhů. Jinak letos jsem 17 druhů viděl úplně poprvé v životě, 9 nových druhů jsem si připsal do českého life listu a 7 druhů do seznamu Plzeňského kraje.  Leden   ...

Kolik se toho dá vidět na Moravě během 6 hodin? No, docela dost. O tom jsme se totiž přesvědčili první adventní neděli s Alešem Tichým a Frantou Suchým.  Vždy, když jsem byl na Moravě na ptácích, bylo to na týden, nebo alespoň prodloužený víkend. Poprvé jsem si tedy zkusil jen rychlý výpad, a to právě v období adventu, kdy je den nejkratší.      V neděli 30.11. se probouzím v 6 hodin, a to na zámku v Kostelci nad Černými lesy, kde se včera konal 42. aktiv spolupracovníků kroužkovací stanice. Proč vstávám takhle brzo je jasné - před několika dny se na Valašsku objevil pisík americký . Pták, kterého ještě nikdo nikdy v naší zemi nepozoroval. S Alešem sedáme do auta a v půl desáté nabíráme v Hustopečích n. Bečvou Frantu. Za pár minut dojíždíme k Choryňským rybníkům, odkud je pisík  hlášen. Čeká nás tu Jáchym Tesařík. Zdravíme se a vyměňujeme si zklamané pohledy - pisík není. Už ho tu hledá prý přes 2 hodiny. Rozdělujeme se na 2 skupiny a každá obchází rybník z jed...