Tradiční jarňáky

     Je to už taková tradice. Téměř každý rok využíváme jarní prázdniny k přesunu někam do tepla. Letos poprvé padla volba na Asii - konkrétně Omán, který je v této době významným tahovým koridorem pro dravce a další ptactvo. 

     Naše cesta začíná ve čtvrtek 26.2. ve 2:00, kdy vyrážíme do Mnichova. Zde necháváme auto a přesouváme se na terminál. První ornitologickou zajímavostí této cesty je několik vrabců domácích, kteří tu poletují a žebrají o drobky. Tentokrát letíme se společností Qatar Airways, která nás po 5 hodinách skutečně (jak název napovídá) vykládá na mezinárodním letišti Dauhá. Zde máme 3 hodiny na přestup. V mezičase připisuji své první druhy pro Katar - holub, hrdlička, vrabec. Odtud se ale dostáváme až po setmění, a tak v Salále přistáváme v 22:00 místního času. Zbývá už jen vyzvednout auto (Suzuki Vitara 4WD), dojet na hotel a pořádně se vyspat na zítřejší birding. 

Pátek

     Dnes vstáváme až po 8. Pomalu vylezeme, nasnídáme se v hotelu a až v půl desáté se dostáváme na první lokalitu, kterou je jakási laguna. Už z auta poznávám druhy jako břehule světlehnědá nebo vrána domácí. Překvapuje mě, že ač se jedná o přírodní rezervaci, je zde mnoho odpadků, což ale ptákům vůbec nevadí. Místní ptáci dokonce ani nejsou moc plaší, takže na veškeré určování mi stačí binokulár, kterým je pozoruji na cca 50 metrů. Pár metrů přede mnou pak pochodují kolihy, volavky a ibisové. Nepřehlédnutelným druhem jsou plameňáci, kteří jsou zde mnohem růžovější, než jací byli v Itálii. Nejzajímavější kachnou je tu kachnička obojková, ale početně převládají lžičáci, hvízdáci a obě čírky. Z bahňáků zmíním hejno 20 kulíků pacifických, následované dalšími 9 běžnými druhy. To, pro co jsme sem ale přijeli, není bahňák ani kachna, dokonce ani nějaký rybák nebo racek. Hlavním lákadlem této lokality je totiž volavka černá. Ryze africký druh, který se nejblíže vyskytuje cca 2000 km na západ. Možná ji znáte díky její technice lovu. Udělá si z křídel takový deštníček, pod kterým loví rybky, které se připlují schovat do laciného stínu. Potkáváme další 2 birderská auta, ze kterých vystupují pánové s fotoaparáty a dávají se do řeči. My se taky vracíme pro auto, protože drive-in je zřejmě místní normálka. 

Můj první chocholouš obecný (Galerida cristata)

Když se potkají ománští ptáčkaři

Při přesunu na dlaší lokalitu potkáváme mnoho chocholoušů, kteří se nechávají krásně vyfotit. Dále bělořita pouštního a i 1 vlhu arabskou. Všímám si také vysokého počtu orlů, kde jednoznačně převládá orel volavý. Dalším místem je menší delta, takže tu početně jednoznačně vládnou bahňáci. Vidím několik vodoušů malých, asi 30 kolih velkých i pár malých. Dále mnoho kulíků (1 ex. kulík větší) a jespáků. Na kamenech sedí 20 racků tenkozobých, kolem loví rybáci chocholatí a oranžovozobí. Posedává tu taky celkem 12 orlovců, což je jednoznačně nejvíce, kolik jsem jich kdy viděl pohromadě. Vedle ve velbloudí ohradě jsou místo vrabců stříbrozobky zpěvné a kolem chodí několik konipasů bílých a lučních. Smutnou zajímavostí této lokality je i pisila čáponohá, která je už několik dní celá namočená do ropy, takže vypadá jako novozélandský endemit pisila černá. S odbíjejícím polednem překračuje teplota 30°C, a tak se přesouváme do hypermarketu, kde kupujeme oběd (cca 54 Kč/osoba) a jedeme zpět na hotel. Odpoledne se chceme podívat do místních parků a najít nějaké běžnější druhy. Vidíme tedy např. holuba sahelského, kruhoočko etiopské a dále nějaké snovače, alexandry a bulbuly arabské. Ve druhém parku je složení obdobné, jen připisuji ještě krásného ledňáčka šedohlavého. 

A takto jsme za 1 den pozorovali 81 druhů ptáků z toho 33 bylo pro mě úplně nových. 

ibis hnědý (Plegadis falcinellus)

Sobota

     Dnes ráno začínáme obdobně pozvolna jako včera. Na snídani potkáváme mnoho Čechů a po 9. vyrážíme do pouště posbírat nějaké pouštní druhy. Hned za městem sedí na drátech luněc šedý a kolem létají krkavci krátkoocasí, kterých dnes uvidíme ještě mnoho. Z "dálnice" pak ještě pozorujeme stepokury hnědobřiché, kteří posedávají kousek od vozovky. Zastavujeme až na jakémsi parkovišti u nějaké vesnice. Všude kolem pobíhají konipasi, mezi kterými rozpoznávám i jednoho skřivana dudkovitého. Přijíždíme k oáze, kde vidím skalníčka černoocasého a na drátech sedí bělořit kápový. Vracíme se zpět domů a cestou tankujeme na benzině Shell plnou nádrž za cca 320 Kč. Asi by stáli za zmínku i všudypřítomní velbloudi, kteří jsou tu polodivocí, nikomu nepatří a překáží. Po příjezdu na hotel se dozvídám, že Izrael a USA preventivně zaútočili na Írán, který palbu opětoval na americké základny v Dubaji a Dauhá. Nakonec jsem docela rád, že jsme se sem vůbec dostali. 

Pseudotrapelus dhofarensis (nemá český název)

Strdimil arabský (Cinnyris hellmayri)

Neděle

     Dnes ráno vyrážíme do města Mughsayil. Zde zastavujeme na pláži, kde se koukáme stativákem na moře. Kromě 400 kormoránů arabských vidím také v dálce několik terejů žlutonohých. Zjišťujeme, že se tady nikde nesmí koupat, takže nám nezbývá, než se přesunout zase dál. Tentokrát zastavujeme u mokřadu, kde pozorujeme několik druhů kachen a bahňáků. Kousek dál, už trochu v poušti, pozorujeme lindušku dlouhozobou a také pár orlů jestřábích, kteří se pokoušejí lovit hrdličky senegalské. Zanedlouho se ukazují i strnadi skalní, kteří neúnavně zpívají. Pomalu se vracíme na hotel a zjišťujeme, že Írán pomalu začíná útočit i zde v Ománu. Když míjíme přístav, je zde mnoho policistů, silnice je zavřená a na místo míří armáda s protivzdušnou obranou. 

Vrána domácí (Corvus splendens)

Pondělí

     Dnes vyrážíme celkem brzy. Míříme východním směrem a po cestě se zastavujeme u baobabů, kde se chceme projít. Vidíme krásné lejskovce africké, ale pro mě je nejzajímavější strdimil palestinský, kterého vidím dnes poprvé. Asi po hodině jedeme natankovat do přístavního městečka Mirbat. V místním parku se totiž má zdržovat mnoho raritních druhů. Hned po příchodu si všímám několika čápů simbilů, kteří krouží nad parkem a kterých je v přístavu ještě několik set. Po chvíli hledání si na keři všímám další zajímavosti - dvojice špačků pagodových, kteří se zde již nějakou dobu zdržují. Ani se nenechají vyfotit a jsou pryč. Za pár minut si přede mě na strom sedá další rarita - samice kukačky koel. Samec by měl být čistě černý. Tento jedinec je ale černý s bílými puntíky. Sedí v husté koruně stromu a taky se nechce fotit. Asijsou trojici by pak měl ještě doplňovat ťuhýk indický. Toho však ani po 90 minutách nenalézáme. Když odjíždíme, přeletuje nad námi krásný orel nejmenší. Náš další cíl je ale orel zcela jiný - orel damaní. Ten se má zdržovat v místních horách (okolo 1000 m.n.m.) u vrcholu Jabal Samhan. Cesta tam trvá asi 40 minut. Pak už jen čekáme. Když se ale náš orel ani po hodině neukazuje, odjíždíme s tím, že se sem ještě vrátíme. 

Čekání na orla damaního

V půl čtvrté se přesouváme k propadlině Tawi Atair, což se překládá jako Ptačí studna. Je hluboká 211 m a 100 m široká. Ptáků je zde mnoho. Ovšem většinou se jedná pouze o špačky Tristramovy, které již známe. Po chvíli si ale všímám siluety dravce, který se vrhá dolů. Není složité ho poznat - orel jestřábí. Chvíli krouží okolo stěn a pak si sedá do výklenku ve skále. Přes husté keře mžourám do dalekohledu, ale nakonec rozpoznávám hnízdo a v něm 2 malé bílé kuličky, kterým orel porcuje hrdličku nebo co. Pomalu se vracíme domů a plánujeme zítřejší výlety. 

Lejskovec africký (Terpsiphone viridis)

Úterý

     Po snídani vyrážíme stejným směrem jako včera. Jen ne tak daleko. Zastavujeme nejprve na pláních, kde koukáme stativákem. Vidíme motáky lužní, ale taky mnoho skřivanů obojkových. Pokračujeme dál do vesnice Ayn Hamran, kde se procházíme ve stínu stromů. První zajímavostí je samec hrdličky kapské, která je zajímavá tím, že je vysoká podobně jako náš vrabec. O kousek dál v keři už na nás čeká ťuhýk běločelý, což je vlastně druh, kvůli kterému jsme na tuto lokalitu jeli. Společnost mu dělá jeho kolega ťuhýk turkestánský. Táta mě upozorňuje na pěnici arabskou, která mezitím nenápadně skáče v keři. Posledním zajímavým druhem je zvláštní pěvec čagra černotemenný. Taky takový divný ťuhýk. Přesouváme se do města Taqah, kde mám na místní laguně jen 1 cílový druh - ostnák bažantí. Ti jsou zde naštěstí hned 4, takže je nemusím nějak složitě hledat a ještě ke všemu si všímám 7 vlh modrolících na keři. Ve chvíli kdy ostnáky a kachny plaší moták pochop, lokalitu opouštíme a jedeme na oběd. Odpoledne vyrážíme do Wadi Darbat, kde budou naším cílem arabské sovy. Ještě za světla ale přeletuje moták stepní a nad řekou loví ostříž lesní. První sova se ozývá asi hodinu před setměním - výreček arabský. Pak se asi na půl hodiny odmlčí a za šera už slyšíme výrečky ze všech stran. Zkoušíme ještě čekat na výra arabského, který se má ozývat až za úplné tmy. Mezitím nás obdarovává pohostinný domorodec, který nabízí pomeranče, jablka a rýži. Když ale ani po hodině výra neslyšíme, vracíme se na hotel.

ťuhýk běločelý (Lanius nubicus)

Středa

     Ráno začínáme v našem městě, kde se má v určité oblasti zdržovat dytík skvrnitý. Nebylo úplně obtížné ho najít, protože zde stojí pod stromem ve stínu a moc se nesnaží skrývat. Když jsme se otočili jeho směrem, tak sice zdvihl pravou nohu, ale jiné známky nervozity neprojevoval. Létalo zde taky pár majen obecných, které jsem rovněž viděl poprvé v životě. Následuje přejezd do místní ČOV. Zde zíráme přes plot stativákem na asi 600 čápů. Převládají naši čápi bílí, ale najdou se i čápi simbilové. Pro mě nejzajímavější druh na této lokalitě je čejka černoprsá. Odpoledne následuje hledání ledňáčka modropláštíkového, který se má zdržovat v rákosinách jedné nedaleké laguny. Dnes ovšem nemáme štěstí, a tak dostane šanci ještě jindy. Ještě před večeří jedeme na naší oblíbenou lagunu na pláži z prvního dne. Volavka černá zde již není. Místo toho nás ale čeká příjemné překvapení - volavka prostřední. Vím, že se tu má vyskytovat, ale při první kontrole jsem si jí nevšiml. Dále zde ještě potkáváme 4 ptáčkaře polské národnosti s dalekohledy a fotoaparáty.

Dytík skvrnitý (Burhinus capensis)

Čtvrtek

     Dnes nás čeká velký den. Poprvé pojedeme na birding na otevřený oceán. Vstáváme v 5:00 a vyrážíme do města Mirbat, kde jsme před pár dny marně hledali ťuhýka indického. V 6:30 jsme již nastoupeni a vyhlížíme našeho průvodce a kapitána Hatema. Dříve než jeho ale vidíme 4 Poláky ze včera, kteří pojedou s námi. V 6:35 vyrážíme. Prvním zajímavým druhem je volavka malá v přístavu. Nejprve asi 20 minut jen tak jedeme a táhneme za sebou asi 100 racků arabských. Najednou se ale zničehonic objevil první buřňák - buřňák ománský. Je velice opatrný, a tak se mi ho úplně nedaří fotit. Pak potkáváme hejno terejů maskových, kteří nás rovněž budou doprovázet celou cestu. Hatem hlásí, že kdesi v dálce zahledl buřňáka arabského. Chvíli ho hledám, ale pak už vidím 2 nebo 3 tmavé šmouhy nad obzorem. Do hledání buřňáků jsme se tak zabrali, že jsme si málem nevšimli rybáka uzdičkového, který prolétl přímo nad námi. Do toho ticha, kdy se všichni soustředí na obzor a buřňáky hlásí jeden polský kolega: ,,Tam latają jakieś ptaki. Ale co to jest?" Mezi vlnami jsou vždy vidět jen na pár vteřin, ale jsou to lyskonohové úzkozobí. Když jsme asi 15 km od pobřeží, zjevil se zase odnikud terej žlutonohý. Toho sice už známe, ale teď jsem si ho i krásně vyfotil. Pomalu se vracíme a přilétají se rozloučit naši 2 buřňáci. Buřňák ománský už se nebojí, takže si ho můžu i vyfotit a buřňák arabský proletěl kolem nás také velmi blízko. Posledním zajímavým druhem byla kareta obecná, kterou jsme pozorovali téměř u pláže. Po skoro 4 hodinách na moři vystupujeme z lodi opět v Mirbatu a jdeme na druhý pokus hledat ťuhýka indického, kterého nacházíme asi po 30 sekundách. 

Hledáme buřňáky arabské

Odpoledne mi přichází na Whatsapp skupinu ,,Oman birding" zpráva, že kousek od našeho hotelu se má nacházet kulík kaspický. Také druh, který nebylo těžké najít – zvlášť když stojí na stejném místě, kde ho někdo fotil už ráno i včera večer. Jdu se tedy kousek projít k řece. Nejsem ani 100 metrů od auta, když u mě zastavuje hlídka státní policie. Nejprve se mě nuceně přátelským tónem ptají, jak se mám a pak už spustí. Zajímá je proč mám dalekohled, proč mám foťák, kam jdu, co tady dělám, kde pracuji a tak. Prostě věci na co se člověk normálně zeptá, aby řeč nestála, že? 

Terej žlutonohý (Sula leucogaster)

Pátek

     Dnes ráno se vracíme do města Taqah na lokalitu ostnáků bažantích, kde včera Poláci viděli jespáka dlouhoprstého. Hned po příjezdu na lokalitu si všímám několika vlh modrolících. Za celou dobu jsem je viděl pouze 2x a vždy zde. Míříme rovnou k bodu, kde by se měl vzácný bahňák vyskytovat. Já jdu kolem mokřadu a rodiče po pláži. Po pláži, kde se ale kdovíproč taky nedá koupat. Asi po kilometru ale zjišťuji, že jdu na špatné straně a že budu muset přebrodit potok. Ještě předtím ale jdu k rákosí, jestli tam přes ně jespáka neuvidím. Přes hustou rákosovou stěnu jsem sice viděl prd, ale zato jsem zde vyplašil bukáčka žlutonohého. Jdu tedy potokem a dostávám se k louži uprostřed pláže, kde skutečně jespák dlouhoprstý, ve společnosti jespáků písečných, pochoduje. Další zajímavostí lokality byly mrtvé karety obecné na pláži a vrány domácí (živé), které se vozili na velbloudech. Po obědě jedeme opět do našich hor, kde dáváme poslední šanci orlovi damanímu. Ten se zase neukazuje, ale táta zato objevil zcela jiný zajímavý druh - samici skalníka modrého, která seděla na kamenné zídce. 

Vlha modrolící (Merops persicus)

Sobota

     Dnešek měl být poslední den našeho výletu. Naše lety ale byly zrušeny, a tak to musíme nějak řešit. Na to ovšem budeme muset počkat do zítra (v arabských zemích je víkend pátek a sobota). Nemáme už moc druhů, které jsme neviděli, a tak spíš lozíme po okolí a hledáme, co by se tak ještě dalo vidět. Už ani žádní birdeři v tomto guvernorátu nezbyli, takže ani nemůžeme twitchovat. Ráno tedy vyrážíme opět na lokalitu ledňáčka modropláštíkového, kde ovšem opět není nic. Večer pak ještě jednou zkoumáme deltu řeky na pláži, kde konečně nacházím kulíky tibetské a jinak staré známe bahňáky a rybáky. 

Špaček Tristramův (Onychognathus tristramii)

Neděle

     Už je to tu dlouhé. Celý den ležím u bazénu a pozoruji jen strdimily arabské, kteří si staví hnízdo přímo nade mnou. Jedinou zajímavostí dnešního dne byl konečně druh, který jsme hledali asi na všech lokalitách, ale nikde jsme ho nenašli - orebice černohlavá, která nám přeběhla přes cestu, když jsme se vraceli z výhledu na západ slunce.

Čagra černotemenný (Tchagra senegalus)

Pondělí + úterý

     Opět den, který by byl zbytečný zdlouhavě popisovat. Navštívili jsme asi jen 1 lokalitu, ale jinak jsme celý den trávili hledáním nejrychlejší a nejbezpečnější cesty domů. Nakonec se nám podařilo najít letenky charterovým letem ze Salály do Prahy. V úterý se tedy balíme, večer odevzdáváme auto a letadlem, plným Čechů letíme do Prahy. Jelikož máme auta v Mnichově vyzvedává nás kamarád a ptáčkař z Domažlicka - Pepa Prokop. Ve středu ráno se už jen svalím do postele a zítra zase do školy.

     Ano, byl to velice silný, intenzivní zážitek. Můj první kontakt s Asií a hned takové dráma. Pojďme si to ale vědecky shrnout. Za těch 12 dní jsem pozoroval 152 druhů ptáků, z toho 78 bylo pro mě úplně nových. Pokud by se mě někdo ptal, jaký mám na Omán názor, jakožto dovolenkovou destinaci, tak bych to v životě nikomu nedoporučil. Pochopte mě - co tady? Nedá se tu nikde koupat, nejsou zde žádné památky (Vyjma hl. m. Maskatu, kde jsme nebyli) a příroda? - Jen poušť a sem tam mokřádek. Ale co se týče ptáků - dokonalá země. Ten Arabský poloostrov totiž krásně leží mezi Afrikou a Asií, takže jsme mohli vidět ryze africké druhy a rarity (volavka černá, lejskovec africký, ...), ale i druhy, se kterými bychom se jinak setkali třeba pouze ve východní Asii (kukačka koel, špaček pagodový, jespák dlouhoprstý, ...). A protože je všude kolem poušť, tak se mnoho ptáků stahuje k mokřadům, kde je snadno najdeme. Je ale pravda, že sem člověk na ptáky může jet jen jednou, protože pak už všechno vykouká a nic tu nezbyde. Samozřejmě, že jsem neviděl všechny ptáky Ománu, ale těch běžných už není moc (krkavec hnědokrký, koroptev arabská, skřivan pouštní, ...)

     Takže ano, užil jsem si to, ale jsem rád, že jsem doma. Bylo to krásné a bylo toho dost.

     Zde nabízím krátké video, které zachycuje moje pozorování v Ománu. A zde je klasický eBird trip report, kde uvidíte všechny ptáky a lokality.

Asi tak...