Můj ptačí blog

     Je to už taková tradice. Téměř každý rok využíváme jarní prázdniny k přesunu někam do tepla. Letos poprvé padla volba na Asii - konkrétně Omán, který je v této době významným tahovým koridorem pro dravce a další ptactvo.       Naše cesta začíná ve čtvrtek 26.2. ve 2:00, kdy vyrážíme do Mnichova. Zde necháváme auto a přesouváme se na terminál. První ornitologickou zajímavostí této cesty je několik vrabců domácích , kteří tu poletují a žebrají o drobky. Tentokrát letíme se společností Qatar Airways, která nás po 5 hodinách skutečně (jak název napovídá) vykládá na mezinárodním letišti Dauhá. Zde máme 3 hodiny na přestup. V mezičase připisuji své první druhy pro Katar - holub, hrdlička, vrabec . Odtud se ale dostáváme až po setmění, a tak v Salále přistáváme v 22:00 místního času. Zbývá už jen vyzvednout auto (Suzuki Vitara 4WD), dojet na hotel a pořádně se vyspat na zítřejší birding.  Pátek      Dnes vstáváme až po 8. Pomalu vylez...

Kolik se toho dá vidět na Moravě během 6 hodin? No, docela dost. O tom jsme se totiž přesvědčili první adventní neděli s Alešem Tichým a Frantou Suchým.  Vždy když jsem byl na Moravě na ptácích, bylo to na týden, nebo alespoň prodloužený víkend. Poprvé jsem si tedy zkusil jen rychlý výpad a to právě v období adventu, kdy je den nejkratší.      V neděli 30.11. se probouzím v 6 hodin, a to na zámku v Kostelci nad Černými lesy, kde se včera konal 42. aktiv spolupracovníků kroužkovací stanice. Proč vstávám takhle brzo je jasné - před několika dny se na Valašsku objevil pisík americký . Pták, kterého ještě nikdo nikdy v naší zemi nepozoroval. S Alešem sedáme do auta a v půl desáté nabíráme v Hustopečích n. Bečvou Frantu. Za pár minut dojíždíme k Choryňským rybníkům, odkud je pisík  hlášen. Čeká nás tu Jáchym Tesařík. Zdravíme se a vyměňujeme si zklamané pohledy - pisík není. Už ho tu hledá prý přes 2 hodiny. Rozdělujeme se na 2 skupiny a každá obchází rybník z jedné...

      O této akci vím už roky, ale nikdy nebyla vhodná příležitost ji navštívit. Ročně se zde chytá až 15 000 ptáků, a to více než 90 druhů. A často se zde chytají ptáci, které jinak nemáte možnost u nás pozorovat. Mluvím o odchytovém projektu Červenohorské sedlo , který běží každý rok od srpna do listopadu už 15 let. Cílem akce je pomocí odchytů prozkoumat tah ptáků, netopýrů, lišajů, pestřenek a jiných zvířat.       Letos jsem konečně dostal příležitost se do akce také zapojit, a to poslední srpnový týden s Ondrou Černým, Janou Hronkovou, Jardou Fořtem a Hynkem Koziolem.       Na lokalitu přijíždíme v sobotu 23.8. v pravé poledne. Kromě Ondry už jsou všichni na místě a zrovna odjíždí předchozí směna - Zdeněk Zerzáň se synem a Miia Tissari. Všechny sítě jsou stažené, a proto je roztahujeme a dáváme k nim přehrávače hlasů. Za hodinu jde Hynek ven a vrací se s datlem v ruce. Pěkné přivítání od Sedla. Ve zbytku dne už se nic zásadního...

      Pokud mi někdo řekne, že by rád viděl hrdličku divokou , automaticky mi naskočí PP Šlovický vrch u Dobřan. To samé s pěnicí vlašskou , která mi ale na tomto místě stále uniká.       Ve čtvrtek, 5.6. jdu ze školy, když najednou píše Milan Haas na naši ptáčkařskou skupinu, že poblíž Šlovického vrchu nahrál velice zvláštní hlas. Netrvá dlouho a všichni kolegové se shodují, že jde zcela jistě o rákosníka pokřovního . A za chvíli na skupinu přistává fotka od Pavla Steinbacha a Aleše Tichého. Odpoledne se na místo dostáváme i my. Jenže po rákosníkovi jako když se zem slehne. Přijíždí Libor s Pavlem a po chvíli i Martin Křížek. Ale ani to nepomohlo a rákosník se stále neozývá. Do karet nám nehraje ani motocross, který už pár hodin probíhá na bývalém vojenském cvičišti hned vedle. Jdeme se projít po Šlovickém vrchu. Slyšíme hrdličky divoké , ťuhýky obecné , ale pěnice vlašské  se nám ani dnes neozývají. Vracíme se zpět na místo výskytu rákosníka a...

      Květen bývá pravidelně obdobím největších rarit na našem území. Ptáci se vracejí na svá hnízdiště a stačí malá bouřka či vítr a někteří jedinci se ocitnou o stovky kilometrů jinde. Často i na jiném kontinentě. Těmto jedincům říkáme zatoulanci a pro nás ptáčkaře jsou to nesmírně cenné úlovky. Často za nimi jezdíme přes celou republiku, někdy i dál. O těchto raritách dnes ale nebudu mluvit. Chtěl bych se totiž zaměřit na můj rodný kraj.       Pokud jste ptáčkaři z Plzně, asi už jste někdy slyšeli o polní louži v Úhercích. Je to taková prohlubeň v poli, kde se v minulosti setkávaly spousty bahňáků. Byl zde i tenkozobec opačný či jespák obecný . Asi před půl rokem ale louži rozjezdil traktor a nezbylo z ní nic. Ptáčkaři tedy na tuto lokalitu zapomněli a dál už se nekontrolovala. Ve čtvrtek 1.5. mi zavolal David Martinovský, že by se na tuto lokalitu chtěl spolu s Tomášem Pešem podívat a chytat tam přes noc. Já jsem si v tu chvíli myslel, že tam nic ...

     Kanárské ostrovy jsou pro mě krásným místem. Nejenže si člověk odpočine a vykoupe v oceánu, ale taky zde žije mnoho ptáků a hlavně endemitů. Místní fauna i flóra je zde rozdělena na 2 části. Východní a západní sektor. Východní ostrovy mají nízkou nadmořskou výšku, nenajdeme zde téměř žádné lesy a převládají pouště a hornatá krajina. Západ je o něco petřejší. Najdeme zde vysokohorské lesy i kamenité hamady. Některé z těchto ostrovů jsou kompletně pokryté stálezeleným lesem. Já jsem tyto ostrovy navštívil čtyřikrát. Naposledy v roce 2022 na ostrově Fuerteventura. Dnes se ale budeme věnovat hlavnímu ostrovu - Tenerife.      První lifer této cesty na nás čeká už v Mnichově. V městském parku tu totiž mají husy tibetské. Jedná se o naturalizovanou populaci, která se zde samovolně rozmnožuje už několik let.       Na Tenerife přilétáme 22.2., vyzvedáváme si auto a na malém rybníčku připisujeme první druhy. Konkrétně husice rezavé , domestik...

      Snad každý český ptáčkař někdy slyšel o VN Rozkoš u České Skalice. Snad proto, že podle eBirdu je to místo, kde bylo v ČR pozorováno vůbec nejvíce druhů ptáků. I já jsem měl dlouho v plánu tuto slovutnou lokalitu navštívit.       23.12. jsme chtěli, jako každoročně, vyrazit na jezero Most. Vše ale nasvědčuje tomu, že tam nemáme jezdit - zítra tam bude pršet a dokonce tam ani není nic, co bych už letos nepozoroval. Volba je tedy jasná - na VN Rozkoš se v tuto chvíli vyskytují 4 druhy raritních racků, z toho 2 jsem ještě nikdy v životě neviděl.      V pondělí v 6:00 nabíráme Davida M. a v Rokycanech i Aleše T. - jedeme na Rozkoš! V 8:30 začínáme na poloostrově v obci Lhota. O slibný začátek se postaral orel mořský , který při příjezdu seděl na stromě. Po chvíli koukání na hladinu si všímám potáplice malé  (201.) a 2 potáplic severních . Aleš hlásí, že vidí 2 podezřelé racky , které jsme společnými silami určili jako racka žluton...

     Jo, všechno je jednou poprvé. I každá dovolená i každý výjezd za ptáky. Když ale jede člověk na ptáky do zahraničí, je potřeba se na to řádně připravit. Pokud se jede někam poblíž (např. Kanárské ostrovy ), stačí jen menší příprava, protože evropskou avifaunu většina lidí dobře zná. Když se ale cestuje na úplně jiný kontinent, je to o poznání horší. Člověk zde začíná od píky, protože často nezná jediný místní druh.      A tato situace se týkala i mne. V září letošního roku jsem totiž poprvé v životě opustil Evropu a na 17 dní navštívil Spojené státy americké. Jak už jsem psal, byla potřeba velká příprava, takže ptactvo Kalifornie jsem začal studovat už v lednu. Náš hlavní cíl nebyli ptáci, ale i tak se mi podařilo pozorovat přes 100 druhů. Zde nabízím krátké shrnutí druhů ptáků, ale i některých vtipných momentů ze západního pobřeží USA. 1. den - 16.9.2024      Vstáváme ve 3:00. Za 10,5 hodiny odlétáme z letiště ve Frankfurtu n. Mohanem -...