Bahňákům se v Líních daří

     Již něco přes týden je PR Nový rybník Líně na nižší vodě, což přilákalo jednu konkrétní skupinu ptáků - bahňáky. 

     Aktuálně tam můžete potkat až 9 druhů bahňáků! A samozřejmě tam nejsou jen ti běžní. 13.7. zde byl nalezen vodouš tmavý, 19.7. to byl břehouš černoocasý a 21.7. jespáci křivozobí. 

     Ale i na jaře se bahňákům v Líních dařilo. 12.4. byl objeven vodouš štíhlý, který byl 2. záznamem pro Plzeňský kraj a lyskonoh ploskozobý (o kterém jsem psal v minulém příspěvku) se 29.5. stal 3. záznamem pro Plzeňský kraj a 32. záznamem pro ČR. 

     Když jsem si 19.7. přečetl, že v Líních je břehouš černoocasý, řekl jsem si, že nebude úplně na škodu, jet se na něj podívat. Odpoledne jsme tedy jeli. Sotva jsme přijeli, uviděli jsme našeho břehouše (201.) - LIFER (233.), jak pilně sbírá potravu. 

Břehouš černoocasý (Limosa limosa) sbírající potravu

     Z dalších bahňáků tam byli vodouši bahení, 1 šedý a také 1 kropenatý. Dále 1 bekasina, kulíci a čejky. Všimli jsme si také zvýšeného počtu chřástalů vodních. Bylo jich celkem 6 z toho 1 mládě v prachovém peří. Myslím, že dnes pojedeme domů spokojeni. 

     To by ale nebyly Líně, kdyby byly předvídatelné. Hned za 2 dny mi volá David M., že Pavel S. fotil v Líních jespáky křivozobé. Já jsem zrovna u babi na obědě, takže volám tátovi, jestli bychom se tam mohli stavit odpoledne. Okolo 4 odp. přijíždí táta a vyrážíme. Na pozorovatelně potkáváme Petra K., se kterým prohazujeme někololik slov, ale po jespácích jako když se zem slehne. Najednou se ze zátoky vyřítí 3 bahňáci. 1 vodouš a 2 jespáci křivozobí (202.) - LIFER (234.). Vodouš se odpojuje a jespáci letí na okružní let nad rezervací. Po chvíli ale opět usedají za rákosí. Jinak jsou tu ti samí bahňáci, jako před 2 dny. Nám to stačí. Petr tu ale ještě chvíli zůstává a vyplatilo se to, protože jespáci prý zpoza rákosí odešli a dali se snadno vyfotit. 

     Když tak nad tím přemýšlím, tak vzácní bahňáci se tu objevují každoročně. V r. 2021 to byl jespák písečný, v 2020 lyskonoh úzkozobý, v 2019 koliha malá, v 2018 jespák šedý a takhle bych mohl pokračovat dál a dál. 

     Možná jsem to už v nějakém příspěvku psal, ale já jsem ohromně rád, že máme takhle dobrou lokalitu jen kousek od domova.