Jak na Nový rok, tak po celý rok?

     Vždy, když se ráno, 1.1. probudím, jedna z prvních myšlenek připadne na nový year list, který zeje prázdnotou. 1. leden tedy také bývá dnem, se někam na ptáky vydáváme.

     Když jsem se ráno vzbudil, ještě jsem úplně nevěděl, co se dnes bude dít. Po chvíli přemýšlení ale padla volba na jezero Medard u Sokolova, kde se v těchto dnech má vyskytovat spousta pěkných druhů včetně potáplice lední. Ještě před odjezdem koukám z okna a mým prvním druhem pozorovaným v roce 2024 se stal kos černý (1.). Vyrážíme po 9. Cesta plyne rychle a druhy pěkně naskakují. 

     K jezeru přicházíme před 11. Začínáme u jihozápadního cípu Medardu. Na první pohled tu není skoro nic. Jen potápky roháči (18.) a někde v dálce lysky (19.). Kolem poletují lindušky luční (20.). Jdeme směrem na východ a potkáváme další druhy. Velmi potěšila trojice turpanů černých (21.) a 5 turpanů hnědých (22.), kteří se s nimi drželi. U břehu vidíme potápku černokrkou (23.), která se nechává hezky vyfotit. 

Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)

Protože se opravdu nechci vrátit bez potáplice, tak každých několik minut zkontroluji od západu k východu a od východu k západu celou hladinu, protože věřím, že potáplice se zde lehko přehlédne. Často mě ale zmátne racek bělohlavý (24.), nebo roháč. Když už asi pošesté projíždím celou hladinu, zavadím o většího ptáka, který plave na vodě. Je vidět vždy asi jen 2 vteřiny, než ho schová nějaká vlna, ale poznávám ji - potáplice lední (25.) - LIFER - (285.). I na vzdálenost cca 1,4 kilometru jsou ve stativovém dalekohledu vidět poznávací znaky. Pokouším se dělat nějaké dokumentační či vzpomínkové fotky, ale stejně nic moc. Chvíli pozorujeme i potáplici severní (26.), která se odněkud zjevila, nebo co, ale pobyla jen několik málo minut. S potáplicí jsme asi 30 minut, a pak se přesouváme dál na východ, kam táta přejel autem. Z dalších kachen pozorujeme desítky poláků chocholaček (27.), několik poláků velkých (28.), hoholů severních (29.), morčáků velkých (30.) a pár hvízdáků euroasijských (31.). O pěkný závěr se postaral přeletující orel mořský (32.), který ale zvednul skoro všechno, co na jezeru bylo. 

     Balíme a s úsměvem na tváři jedeme zpět do Plzně. Takhle vydařený 1. leden jsem ještě nezažil.