Dva lifery ze Šlovického vrchu

      Pokud mi někdo řekne, že by rád viděl hrdličku divokou, automaticky mi naskočí PP Šlovický vrch u Dobřan. To samé s pěnicí vlašskou, která mi ale na tomto místě stále uniká. 

     Ve čtvrtek, 5.6. jdu ze školy, když najednou píše Milan Haas na naši ptáčkařskou skupinu, že poblíž Šlovického vrchu nahrál velice zvláštní hlas. Netrvá dlouho a všichni kolegové se shodují, že jde zcela jistě o rákosníka pokřovního. A za chvíli na skupinu přistává fotka od Pavla Steinbacha a Aleše Tichého. Odpoledne se na místo dostáváme i my. Jenže po rákosníkovi jako když se zem slehne. Přijíždí Libor s Pavlem a po chvíli i Martin Křížek. Ale ani to nepomohlo a rákosník se stále neozývá. Do karet nám nehraje ani motocross, který už pár hodin probíhá na bývalém vojenském cvičišti hned vedle. Jdeme se projít po Šlovickém vrchu. Slyšíme hrdličky divoké, ťuhýky obecné, ale pěnice vlašské se nám ani dnes neozývají. Vracíme se zpět na místo výskytu rákosníka a nad námi přeletuje luňák hnědý. Okolo 7. hodiny večerní se loučíme a odjíždíme. Zítra je taky den! 

     Další den v 5:58 píše Pavel Brandl, že rákosník pokřovní je přítomen a zpívá jako ďas. Ve 13:19 zase ale Milan píše, že ho nezastihl. V 18:34 ale přichází zpráva, že rákosník byl odchycen a označen. Na lokalitě tedy prokazatelně stále je. Já sedám na vlak a jedu směr Dobřany. Necelých 15 minut před mým příjezdem píše Honza Haber, že rákosník stále zpívá. Jsem napnutý jak kšandy. Přibíhám ke keři, kde by měl být a poslouchám - ticho. Dokonalé ticho. Jdu pozdě - zase. Za pár minut přijíždí Milan Haas. Ani ten mi ale štěstí nepřináší. Přemýšlíme, co bude dál. Jdeme hledat pěnice vlašské - to je nápad! Šplháme na kopec a jdeme okolo zablácených motorkářů. Zítra je sobota a oni si už dnes připravují své stroje, aby mohli zítra řádit už od rána. Ale jsou hodní. Dokonce nám nabízejí kus opečeného buřta. My ale pokračujeme, abychom ještě za světla stihli vidět co nejvíce druhů. Netrvá dlouho a slyšíme hned 2 samce pěnice vlašské - můj 251. druh pro ČR, ale hlavně 400. druh pro můj světový seznam. Přichází táta a společně ještě dáváme šanci rákosníkovi - bez úspěchu. Okolo 10. večerní se loučíme. Milan ještě na místě zůstává a zkusí ho v noci. Nezbývá, než se na lokalitu vrátit zase zítra.

     V sobotu, 7.6. přijíždíme už v 5:36. Když přicházíme na místo, je rákosník pokřovní dobře slyšet už z parkoviště - padá mi kámen ze srdce. Je hned vedle nás a já tak mohu pořídit celkem kvalitní nahrávky. Přichází Petr Kašpar, Luboš Klikar a Honza Haber. Rákosník trochu znejistěl a začal se přesouvat dál od cesty. Alespoň jsem ho mohl vyfotit. Po hodině s rákosníkem lokalitu opouštíme a jdeme spát. 

     Jsem rád, že to nakonec dobře dopadlo. Tento rákosník pokřovní se stal mým 252. druhem, který jsem pozoroval v ČR a 401. druhem ve světě. Zde je odkaz na seznam a na nahrávky.

Trošku se stydím sem tu fotku dát, ale jsem za ni nesmírně vděčný.
rákosník pokřovní (Acrocephalus dumetorum)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Moje nejoblíbenější lokalita

První racek malý