Malostranský břehouš rudý

      Kdo by o něm neslyšel? Břehouš rudý Václav (či Václava), který se zdržoval 28.9. - 2.10. v rušných ulicích hlavního města Prahy. První 3 dny se pták zdržoval přímo před budovou Ministerstva zemědělství, a to na pomníku obětem kolektivizace. Zřejmě zde mají hodně žížal, které břehouši s oblibou požírají. Nicméně ve středu večer již byl spatřen na Malé Straně pod Mánesovým mostem a občas prý zaletoval i do parku na Klárově, kde trávil čas před památníkem II. odboji. Já sám jsem ho viděl nebezpečný Mánesův most přeletovat. Ale musel jsem si na něj počkat. Jak to tak bývá, když jsem tam přišel, tak tam nebyl. Naštěstí zde byl přítomen jiný birder, který mi poradil, že břehouš právě přelétnul kamsi ke Karlovu mostu. Jdu se tam tedy po strmém břehu Vltavy podívat. Nevidím ho. Nezbývá, než čekat. Ten pták sem přeci létá. No a po třičtvrtěhodině čekání skutečně přilétnul přímo ke mně. Stihl jsem udělat 2 rozmazané fotky a byl zase pryč. Pak ten zmíněný manévr nad mostem a odlétá zřejmě někam po proudu Vltavy. Já jsem byl posledním člověkem, který ho v Praze pozoroval. 

Vím - kvalita nic moc, ale stále je to poslední
fotka břehouše rudého (Limosa lapponica) z Prahy

     Rád bych se teď pozastavil nad tím, jak je možné, že se tak vzácný pták, kterého známe jen z knih či jsme ho zdálky pozorovali kdesi v terénu, objevil uprostřed velkoměsta, kde mu je úplně všechno jedno. Názory se různí. Může být zraněný, vyčerpaný, nebo i nemocný. To vše je možné, ale nepravděpodobné. Asi už jste někdy na Facebooku nebo eBirdu viděli fotku nějakého bahňáka z bezprostřední blízkosti. Ať už byla ze Strachotínských schodů, z VN Rozkoš či úplně odjinud. To jsou zpravidla mladí ptáci. Ptáci, kteří se vylíhli možná někde za polárním kruhem a člověka vidí teď poprvé v životě. Nemají strach, protože ještě neví, co jsme zač a jestli jsme nebezpeční. Na to přijdou postupem času. A tito ptáci, žijící na pobřeží, si vybírají záměrně tahové zastávky velkých vodních ploch. To proto, že jim to připomíná moře a jsou na to zvyklí. Co konkrétně připomínala břehoušovi naše Praha, je záhadou. Jisté je, že zde zjistil, že člověk je tvor otravný a nenechá ho na pokoji. Také nevíme, zda opravdu odletěl. Jestli ho nesmetlo auto, tramvaj, kočka, nebo jiný přírodní či lidský faktor. A nebo zda se stále neschovává v neprobádaných březích řeky Vltavy, kde má konečně svůj klid.

     Břehouš rudý se stal mým 255. druhem pro Česko. Ve světovém seznamu už ho mám, protože jsem jedno hejnko pozoroval na zimovišti na Kanárských ostrovech v únoru 2022. 

Aktualizace:

Břehouš žije! Byl pozorován 17.10. pod Trojským mostem o 3 km dál.