A zase ten Most...

      Spoustu birderů má takovou tradici, že na začátku každého roku jedou na jezero Most, které je v tuto dobu asi nejlepším ptáčkařským místem u nás. My to máme stejně. Letos jsme se na Mostecké jezero vydali o týden déle, než minulý rok, a sice 14. ledna. 

     V 7:00 nabíráme Davida na Skvrňanech a nyní už nám nic nebrání v cestě na sever. 

     V 8:10, když projíždíme Žatcem, prolétává nad námi menší dravec. Vzápětí David křičí: ,, Dřemlík! To je dřemlík! Zapiš to." Dřemlíka (49.) - LIFER - (248.), který je pro mě zároveň liferem, tedy zapisuji do eBirdu a pokračujeme. 

     Zjišťujeme, že kousek od Mostu, konkrétně v Poleradech, byly v posledních dnech pozorovány větší hejna běločelek. Takže pár kilometrů od Mostu odbočujeme doprava na Polerady. A opravdu. Na poli je tu dobrých 600 husí. Je tu také 18 labutí a mezi nimi se prochází husa tundrová (50.) a husa velká s červeným límcem. Běločelek je tu minimálně 500 + pár desítek hus velkých a 1 tundrová😁. Dále je tu 65 husic nilských, což je s přehledem nejvíce, kolik jsem jich kdy viděl najednou. Ze zajímavějších druhů tu ještě létá racek bělohlavý (51.), ale jinak už pokračujeme. 

     Cestou se ještě zastavujeme u Havraňských rybníků, které jsou doslova po cestě a pozorujeme zde poláka chocholačku (52.), čírky obecné a morčáky velké (53.). Samozřejmě také spousty březňaček a 2 volavky bílé. Ještě je tu osamocená konopka obecná (54.). Pak už ale opravdu jedeme na jezero Most.

     Jedním z prvních druhů, které tu v 9:30 pozorujeme je linduška horská (55.), která nám proletuje nad hlavami. Najednou zjišťujeme, že nemáme krytku na spektiv, takže táta nasedá zpět do auta a vrací se do Polerad. My s Davidem pokračujeme dál. 

Pohled na jezero Most

Po celém obvodu jezera jsou rozprostření hoholové severní (56.), poláci velcí (57.), lysky černé, kopřivky obecné, poláci chocholačky a potápky roháči (58.). U jižního břehu nacházíme potápku rudokrkou (59.). Za chvíli potkáváme pána se stativákem, který nám ukazuje samce ostralky štíhlé (60.)

Potápka rudokrká (Podiceps grisegena)

Teď už vidíme jedno z těch obrovských hejn racků, které tu na všechny čekají. Kdepak asi je teď ten mořský... Z racků tu teď máme skoro všechny. Nejvíce je určitě těch chechtavých, hned po nich jsou bouřní (61.) a na třetím místě, co se týče počtu, jsou bělohlavci. Pak přicházíme k takovému přístavišti, kde potkáváme Pavla Mezuliana, Luboše Klikara, Patrika a Davida Spáčilovi. Také jsou zde 3 turpani hnědí (62.). Po chvíli pozorujeme lysku, která má částečný leucismus, a proto vypadá docela legračně. 

Lyska (černo) bílá (Fulica atra)

V této chvíli to ještě nevíme, ale právě stojíme kousek od potápky žlutorohé, které jsme si samozřejmě nevšimli. Pak zase chvilku jdeme a dojdeme k další skupince birderů, kteří pozorují další hejno racků. Tentokráte se v něm schovává i racek žlutonohý (63.) a u břehu pobíhají 2 slípky zelenonohé (64.). Poté už přichází táta s krytkou na stativák (díky tati😀) a pokračujeme na skládku. 

Racek žlutonohý (Larus fuscus) na hladině

Po dlouhém prodírání se keři konečně dojdeme ke skládce, kde ale dnes žádní racci nejsou. Vidíme zde ale konipase bílé (65.), kavky, krkavcečervenku (66.), špačky (67.) a také jednoho krahujce (68.). Když už tedy skoro odcházíme, tak najednou přilétá několik stovek racků. To znamená, že se opět otáčíme, jdeme k nim a začínáme odečítat. Vidíme celkem 6 kroužkovaných bělohlavců - 4 polské a 2 německé. Také tu je 1 kroužkovaný chechták s bílým kroužkem. Když si kroužek hledám na stránce barevných kroužků, zjišťuji, že jde o ptáka z Chorvatska! Jsme tu už skoro hodinu a najednou David povídá, že našel racka mořského (69.) - LIFER - (249.). Je to opravdu mohutný a majestátní pták (i když sice pojídá odpadky). A tímto děkuji Milanovi H., za ujištění tohoto určení😁. Občas se v dalekohledu objeví racek stříbřitý (70.) a sem tam i racek středomořský (71.)

Racek mořský (Larus marinus) s odpadky

Pak už skládku opravdu opouštíme. Byla to zajímavá zkušenost. Cestou k autu ještě stihneme odečíst 2 labutě s kroužky, ale v 15:30 už jezero opouštíme.

     Jdeme do KFC na obědo-večeři, sledujeme výsledky voleb a jedeme domů.

     Byl to moc pěkně strávený den. Viděl jsem 2 lifery, odečetli jsme 7 racků, 1 husu a 2 labutě a mám 22 nových druhů do year-listu. Těším se zase na příště...

Na nějaký čas poslední fotka z jezera v podobě labutě velké (Cygnus olor)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

První racek malý

Birding na Fuerteventuře