Tenkrát na Západě

     Jo, všechno je jednou poprvé. I každá dovolená i každý výjezd za ptáky. Když ale jede člověk na ptáky do zahraničí, je potřeba se na to řádně připravit. Pokud se jede někam poblíž (např. Kanárské ostrovy), stačí jen menší příprava, protože evropskou avifaunu většina lidí dobře zná. Když se ale cestuje na úplně jiný kontinent, je to o poznání horší. Člověk zde začíná od píky, protože často nezná jediný místní druh.

     A tato situace se týkala i mne. V září letošního roku jsem totiž poprvé v životě opustil Evropu a na 17 dní navštívil Spojené státy americké. Jak už jsem psal, byla potřeba velká příprava, takže ptactvo Kalifornie jsem začal studovat už v lednu. Náš hlavní cíl nebyli ptáci, ale i tak se mi podařilo pozorovat přes 100 druhů. Zde nabízím krátké shrnutí druhů ptáků, ale i některých vtipných momentů ze západního pobřeží USA.

1. den - 16.9.2024

     Vstáváme ve 3:00. Za 10,5 hodiny odlétáme z letiště ve Frankfurtu n. Mohanem - je čas vyrazit. Cesta probíhá klidně a v 10:00 přicházíme do vstupní haly Frankfurtského letiště. Čeká nás odbavení, osobní kontrola a pak už jen nastoupit do letadla. Ještě před tím ale určitě stojí na zmínku několik myší, které tu běhají po hale. Let trvá 11 hodin - to není málo. Všichni jsme to ale přežili a šťastně přistáli na mezinárodním letišti v San Franciscu. Zde se mi z okna daří pozorovat vrány americké (1.) - LIFER - (293.), rorýse bělohrdlé (2.) - LIFER - (294.) i několik vlhovců pospolitých (3.) -LIFER - (295.). Čeká nás důkladná imigrační kontrola a po několika dlouhých hodinách (na letišti i v autě) se kolem půlnoci konečně dostáváme do našeho ubytování v Reddingu. 

2. den - 17.9.

     Dnes mám jasno - není čas ztrácet čas. Proto ihned po rozednění (ještě v pyžamu) vybíhám s dalekohledem a foťákem na zahradu a pozoruji dění okolo. Je neuvěřitelné takto se probudit do úplně jiného světa. Desítky druhů ptáků, které jsem znal jen z obrázků jsou teď doslova kolem mě. Po otevření okna vidím drozdy stěhovavé (4.) - LIFER - (296.), tyranovce černé (5.) - LIFER - (297.), sojky západní (6.) - LIFER - (298.), datla sběrače (7.) - LIFER - (299.). Tolik ptáků - nestíhám to pozorovat, určovat, zapisovat ani fotit. Často se jen tak zastavím a kochám se tím, co létá kolem mě. Ale zpět do práce. Každého jedince se snažím určit a zapsat, nebo alespoň vyfotit a určit pak. Mým 300. druhem, který jsem pozoroval ve volné přírodě se stal kondor krocanovitý (8.) - LIFER - (300.), který seděl na stromě u domu. Přidávají se další druhy - křepel kalifornský (9.) - LIFER - (301.), jehož hlas zní, jako kdyby se páv pokoušel udělat zvuk křepelky, lesňáček žlutohrdlý (10.) - LIFER - (302.), káně páskovaná (11.) - LIFER - (303.), kalypta růžovohlavá (12.) - LIFER - (304.), hýl rudoprsý (13.) - LIFER (305.), čížek mexický (14.) - LIFER - (306.), krocani divocí (15.) - LIFER - (307.), kteří se vůbec nebojí a pochodují pár metrů ode mě, dále strakapoud kalifornský (16.) - LIFER - (308.), sýkora šedohnědá (17.) - LIFER - (309.), lesníček žlutoprsý (18.) - LIFER - (310.), strnadec bělopásý (19.) - LIFER - (311.) a díky aplikaci Merlin určuji podle hlasu ještě střízlíka pokřovního (20.) - LIFER - (312.) a brhlíka běloprsého (21.) - LIFER - (313.). Během toho všeho jsem ještě vyfotil jakéhosi žlutého ptáka, kterého jsem následně určil jako tangaru červenohlavou (22.) - LIFER - (314.), která je dokonce podle eBirdu raritní. Pak si konečně všímám i ptáka, kterého už znám - krkavec velký (23.). Wow, velice zajímavé ráno.

     Poté vyrážíme k jezeru Whiskeytown, kde mám šanci nabrat nějaké vodní ptactvo. Všímám si odletující volavky zelenavé (24.) - LIFER - (315.), kulíka rezavoocasého (25.) - LIFER - (316.), v keřích se honí mlynaříci američtí (26.) - LIFER - (317.) a strnadci zpěvní (27.) - LIFER - (318.). Na březích jsou kormoráni ušatí (28.) - LIFER - (319.) a i 1 volavka velká (29.) - LIFER - (320.). Při odjezdu si všímám, že na stromě sedí pipilo skvrnitý (30.) - LIFER - (321.). 

     Po příjezdu domů připisuji na zahradě ještě lesňáčka žlutého (31.) - LIFER - (322.) a zelenáčka švitořivého (32.) - LIFER - (323.). Dnešní den se vydařil. Spousty liferů a zážitků.

Jeden z mnoha krocanů divokých (Meleagris gallopavo)

3. den - 18.9.

     V 7:00 opět vycházím na zahradu a zkoumám okolí. Na stromě vidím sedícího dravce, kterého po pár minutách určuji jako jestřába amerického (33.) - LIFER - (324.). Za chvíli vidím strnadce pruhohlavého (34.) - LIFER - (325.) a díky hlasu určuji i vlhovce červenokřídlého (35.) - LIFER - (326.). Po chvíli slyším takový zvláštní cvrčivý zvuk. Merlin mi ukazuje rybaříka pruhoprsého (36.) - LIFER - (327.), a tak se koukám po obloze. Vidím jen 2 přeletující ptáky - oba měli okolo půl metru. Když jsem se podíval dalekohledem, s udivením jsem zjistil, že jsou to opravdu rybaříci. Myslel jsem si totiž, že bude podobně velký jako náš ledňáček, ale mýlil jsem se - tito mohou mít rozpětí křídel až 60 cm! To je velká změna oproti Evropě. Ale některé věci jsou univerzální asi po celém světě - např. všudypřítomně otravní špačci (37.), běžné jsou tu i hrdličky zahraní (38.) a vrabci domácí (39.).

     Odpoledne trávíme u přehrady Shasta. Úspěšně zde loví orlovec říční (40.), na hladině plavou kachny divoké (41.), v trávě pobíhá strnadec luční (42.) - LIFER - (328.) a na slunci se vyhřívá kudlanka druhu Stagmomantis californica

Lesňáčka žlutohrdlého (Geothlypis trichas) se mi nepodařilo vyfotit napoprvé

4. den - 19.9.

     Dnes byl zřejmě nejslabší den celé výpravy. Odeslal jsem jen 1 seznam, kde jsem měl jen 1 lifer - strnadce zlatotemenného (43.) - LIFER - (329.). Můj nový druh pro USA byla ale i přeletující volavka bílá (44.). Ze savčích liferů bych mohl jmenovat jelence ušaté, které vidíme každý den, a kteří ráno často leží i na příjezdové cestě, pak veverku popelavou a za zmínku mi stojí i vačice virginská, která se nám večer proběhla pod terasou. Co se týče mývalů, tak ty jsme viděli jen na silnici, a vždy jen v podmínkách neslučitelných se životem.

5. den - 20.9.

     Ráno jdu zase na svou obchůzku. Už z terasy si všímám malých ptáků na vrcholu stromů a při pohledu dalekohledem mám jasno - asi 15 brkoslavů amerických (45.) - LIFER - (330.). Dalším pěkným novým druhem byl datel zlatý (46.) - LIFER - (331.) a také se ukázala další rarita - drozd západní (47.) - LIFER - (332.). 

     Odpoledne se jdeme projít do města Reddingu, což také přináší ovoce v podobě několika liferů. Všímám si strakapouda osikového (48.) - LIFER - (333.) a několika salašníků západních (49.) - LIFER - (334.). Po keřích poletuje také drozdec mnohohlasý (50.) - LIFER - (335.) a všude možně jsou samozřejmě holubi skalní (51.). 

6. den - 21.9.

     Dnešek opět začínám procházkou po pozemku, který mě ještě nezklamal a pokaždé jsem si z rána alespoň 1 lifer odnesl. Dnes to byl pipilo kalifornský (52.) - LIFER - (336.).

     Odpoledne jedeme navštívit národní park Lassen. Na téměř každé vodní ploše jsou zde bernešky velké (53.), u jednoho piknikového místa trpělivě čeká na drobky strnadec zimní (54.) - LIFER - (337.) a všude kolem létají ořešníci američtí (55.) - LIFER - (338.). Při krátkém výletě mě kamarád upozorňuje na jakéhosi ptáka v koruně stromu. Není mu sice vidět hlava, ale i tak poznávám křepela horského (56.) - LIFER - (339.). Na břehu malého jezera, kde parkujeme, běhají lindušky, a protože je v Kalifornii jen 1 druh, jedná se o lindušky tundrové (57.) - LIFER - (340.). 

7. den - 22.9.

     Dnes ráno jsem se bohužel nestihl projít, takže mým 1. liferem dne se stal až vlhovec velkoocasý (58.) - LIFER - (341.) před obchodním centrem ve městě. Po obědě se jdeme projít kolem zlatonosné řeky Sacramento. Spoustu bernešek, ale i několik morčáků velkých (59.). Kolem břehu letí pisík americký (60.) - LIFER - (342.) a přeletuje orlovec. Okolo letí 2 tmavší hrdličky, což ukazuje na hrdličky karolínské (61.) - LIFER - (343.). Jinak jsou tu jen další běžné druhy.

8. den - 23.9.

     Dnes opouštíme město Redding a s tím i celý okres Shasta a přesouváme se k jezeru Tahoe. Ještě před odjezdem ale naposledy kontroluji ptactvo na našem pozemku. Kromě běžných druhů slyším i hlas, který ještě neznám a díky aplikaci Merlin zjišťuji, že se jedná o několik lesňáčků žlutoskvrnných (62.) - LIFER - (344.). Odpoledne se auty přesouváme dál. Projíždíme i státem Nevada, kde si na planině všímám motáka severoamerického (63.) - LIFER - (345.) a straky americké (64.) - LIFER - (346.). Při průjezdu okolo jakési vodní plochy poznávám z okénka auta několik pelikánů severoamerických (65.) - LIFER - (347.). 

     Večer přijíždíme k obrovskému jezeru Tahoe. Zabírá plochu 502 km² a v některých místech má hloubku více než půl kilometru. Vejde se tam 150 km³. Jdeme se jen tak projít k k pláži, kde je několik bernešek velkých, na mole postávají racci kroužkozobí (66.) a u břehu plave potápka černokrká (67.). Na zpáteční cestě potkáváme nějakou maminku s kočárkem, která se k nám hned hrne a říká, že jen pár metrů od nás leží v příkopu velký hnědý medvěd. Nemůžeme tomu uvěřit, ale za pár sekund se na silnici vyvalil obrovský a majestátní medvěd baribal. Pro všechny to byl neskutečný zážitek i přes to, že to bylo doslova ve městě a ne v přírodě. (A nebo to tím bylo spíše podtržené?)

Tlustý medvěd baribal (Ursus americanus)

9. den - 24.9.

     Ráno se jdu opět projít k pláži. Hned před motelem mě vítá horská sojka Stellerova (68.) - LIFER - (348.) (možná jsem měl zmínit, že se nacházíme v nadmořské výšce 2000 m. n. m.) a datel zlatý. Na hladině na mě opět čeká potápka čenokrká, ale přidala se k ní i potápka bělolící (69.) - LIFER - (349.). Na zpáteční cestě vidím několik sýkor horských (70.) - LIFER - (350.). Po snídani nás čeká výlet k orlím vodopádům (Eagle falls), tak doufám, že tam uvidíme toho správného dravce. A taky že jo! Hned po zaparkování aut si všímám velkého dravce. Zespoda je celý bílý a má mohutný zobák. Po pár minutách nepochybuji, že vidíme mladého orla bělohlavého (71.) - LIFER - (351.)! Akorát jsem v tom afektu zapomněl fotit. Dravčí sbírku doplňuje káně rudochvostá (72.) - LIFER - (352.). Vydáváme se tedy na krátký výlet. Ze všech stran se zde ozývá skalníček Towsendův (73.) - LIFER - (353.) a zahlédnu i šoupálka amerického (74.) - LIFER - (354.). 

     Odpoledne se jdeme vykoupat. Před námi je obrovská pláž, kde jsou desítky lidí a každá rodina má 2-3 psy, které nechává pobíhat a otravovat ostatní - paráda. Jediné, co je zde pozitivní, je malý mokřad, protože se zde do jezera vlévá potok. Vidím potápku americkou (75.) - LIFER - (355.), racky jezerní (76.) - LIFER - (356.) a morčáky velké. Pokoušel se zde lovit orlovec říční a zahlédl jsem taky krahujce amerického (77.) - LIFER - (357.).

Dnešní káně rudochvostá (Buteo jamaicensis)

10. den - 25.9.

     Dnes ráno jsem na pláži u Tahoe opět viděl prolétat rybaříka pruhoprsého. Poté se už ale balíme a jedeme na jih - směr jezero Mono. Po cestě se zastavujeme jen tak u nějakého potoka, kde ale létá skorec americký (78.) - LIFER - (358.). Naše cesta vede k jezerům Virginia, kde se dostáváme do nadmořské výšky 3000 m.n.m. a řeknu vám - nemívám žádné zdravotní komplikace, ale zde se mi opravdu nedýchalo dobře. Kromě dalších ořešníků amerických a sýkor horských vyneslo toto místo 1 další lifer do sbírky - strakapouda amerického (79.) - LIFER - (359.). Přesouváme se k jezeru Mono, kde létají stovky vlhovců. Jak pospolitých, tak červenokřídlých a pochutnávají si na zvláštních muškách, kterých je tolik, že tvoří asi metr široký pás okolo celého jezera. Ono celé to jezero je zvláštní - strašně smrdí a voda má hodnotu pH cca 10. Na břehu jsou i tenkozobci američtí (80.) - LIFER - (360.) a jen asi 2 metry od nás běží chřástal virginský (81.) - LIFER - (361.). Při odchodu si na keři všímám ťuhýka amerického (82.) - LIFER - (362.). Následuje přespání v nedalekém motelu.

Tenkozobci američtí (Recurviostra americana) u jezera Mono

11. den - 26.9.

     Hned po vykouknutí z okna jsem na stromě spatřil můj 1. dnešní lifer - datel červenoprsý (83.) - LIFER - (363.). Pak tu letěl datel zlatý a po stromě šplhal strakapoud americký - jak krásné šplhavčí ráno. Jinak dnes máme v plánu navštívit Yosemitský národní park. Během výletu na North dome se mi podařilo vyfotit datlíka černohřbetého (84.) - LIFER - (364.) a slyšel jsem brhlíka amerického (85.) - LIFER - (365.). 

Jedna z krás Yosemitu

12. den - 27.9.

     Po přespání v nitru Yosemitského národního parku nás čeká konečně přesun k moři, konkrétně do zálivu Monterey. Těším se na další dávku liferů. Už jenom ta cesta vypadá slibně - na drátech sedí sem tam poštolka pestrá (86.) - LIFER - (366.). Na polní louži u silnice se nacpávají kolihy americké (87.) - LIFER - (367.) i ibisové američtí (88.) - LIFER - (368.). Na jakémsi mokřadu, kde na chvíli zastavujeme, se brodí, kromě dalších ibisů, pisily černokrké (89.) - LIFER - (369.), vodouši velcí (90.) - LIFER - (370.) a okolo letí moták severoamerický.

     Odpoledne přijíždíme do města Monterey. Jen krátká procházka k pláži samozřejmě vynáší spousty nových druhů. Stovky racků mexických (91.) - LIFER - (371.), pelikánů hnědých (92.) - LIFER - (372.), kormoránů modrohrdlých (93.) - LIFER - (373.) a racků západních (94.) - LIFER - (374.). Všeho je strašně moc a ani nechci vědět, kolik druhů mi v té změti uteklo. Večer ještě kontroluji malý rybníček u našeho motelu, kde jsou lysky americké (95.) - LIFER - (375.) a nocují zde kormoráni ušatí. 

Racci mexičtí (Larus heermanni) na pláži

13. den - 28.9.

     Dnes ráno jdeme hledat další mořské ptáky na jihozápadní cíp zálivu. Opět je zde velké množství všech možných kormoránů, racků i pelikánů, je tu ale i několik kormoránů tichomořských (96.) - LIFER - (376.) a pak taky hodně bahňáků. Po kamenech běhá kamenáček černohlavý (97.) - LIFER - (377.) i koliha malá (98.). Na písku je pak ústřičník západní (99.) - LIFER - (378.) spolu s kulíkem bledým (100.). Potom jdeme navštívit místní akvárium. V ceně je procházka po jakémsi mole, odkud se dá dobře pozorovat život v zálivu. Z ptáků vidím vlastně jen běžné druhy. Opět kormoráni, pelikáni a volavky. Zajímavější je to se savci. Vidíme hodně lachtanů kalifornských a sem tam se objeví vydra mořská. Místní průvodce mi vypráví, že se tu dají vidět velryby a minulý týden tu dokonce pozorovali kosatky. No, neuběhne ani 10 minut a už někdo hlásí: ,,Já vidim velrybu!" Hned zvedám dalekohled a skenuji oceán. Najednou zahlédnu vodotrysk a následuje ocas - majestátní keporkak.

     Večer se jdeme projít do montereyského přístavu. Opět hodně lachtanů (celkem odhaduji na cca 200 ex.), našel jsem ale i tuleně obecného, který se držel stranou. Plavala zde i 1 samice turpana pestrozobého (101.) - LIFER - (379.).

Obrázek shrnující stav lachtanů (Zalophus californianus) v Monterey - jak holubi 

14. den - 29.9.

     Dnes opouštíme záliv Monterey a vyrážíme do San Francisca. Dopoledne se po cestě zastavujeme v rezervaci Piedras Blancas, kde se vyskytují rypouši severní. Asi už nemusím vysvětlovat stovky kormoránů, pelikánů a racků, které tu létaly, ale určitě zmíním kachnice kaštanové (102.) - LIFER - (380.), které jsem objevil na jednom menším rybníčku. V keřích se také několikrát ukázal cistovníček pobřežní (103.) - LIFER - (381.). Takže když jsme se dostatečně vykoukali na rypouše, mohli jsme pokračovat v naší cestě do San Francisca. Další zastávka byla na jedné pláži, kde toho sice moc nebylo, zato běhalo po kamenech 6 jespáků příbojových (104.) - LIFER - (382.) a v dálce opět migruje několik keporkaků.

     V odpoledních hodinách konečně přijíždíme do San Francisca. Následuje rychlá zastávka na motelu a pak honem na západ slunce u Golden Gate. Když se podívám do zálivu, tak vidím ptáka na hladině kousek od Alcatrazu. Fotím to a zjišťuji, že se jedná o potáplici lední (105.). Ano, asi bych byl radši, kdyby byla pacifická, ale lední je taky fajn.

Kamenáček černohlavý (Arenaria melanocephala)

15. den - 30.9.

     Dnes nebude moc čas na ptáky, protože se jdeme projít po San Franciscu. Dnes jsem tedy odeslal jen 1 seznam, když jsem na parkovišti zahlédl vlhovce velkoocasého, ale hlavně několik vlhovců hnědohlavých (106.) - LIFER - (383.). 

16. den - 1.10.

     Teď už skutečně jdeme do finále. Ráno probíhá poslední balení věcí a poslední přejezd autem. Vracíme auta a opět se nacházíme na mezinárodním letišti San Francisco. Cesta zpět je klidnější - bez imigračních kontrol a zdlouhavých front. Až tedy na jednu věc - Když se všichni v letadle usadili (letadlo bylo obsazené asi ze třetiny), letadlo nastartovalo a vyjelo směr ranvej. Jenže po chvíli se zastavilo a nikdo nic netušil. Všichni ztichli a čekalo se, co se bude dít. Po pár minutách se letadlo otočilo a jelo zpět. Z reproduktorů se ozvalo hlášení, které si nejspíš budu pamatovat do konce života: ,,Vážení cestující, balíky s kufry jsme omylem vyměnili a naší chybou se vaše kufry stále nachází na letišti, za komplikace se jménem United Airlines omlouváme, očekávané zpoždění je 1 hodina". A tak jsme se vrátili a pozorovali, jak se naše kufry nakládají. Jinak let byl opět klidný a další den jsme přistáli na letišti v německém Frankfurtu n. Mohanem.

Poslední fotka z Ameriky...

17. den - 2.10. 

     Dnešek je asi zbytečné zdlouhavě popisovat. Během dne jsme se postupně dokodrcali domů - plni zážitků a SD karta plná fotek. 

     Za 16 dní, strávených na západě USA se mi podařilo najít 106 druhů ptáků, z toho 63 jsem vyfotil. 91 druhů jsem zde viděl úplně poprvé v životě. Jsem moc rád, že se mi příležitost navštívit opačný konec světa naskytla, a doufám, že se sem ještě někdy vrátím. Amerika je úplně jiná, a to ve všem. Byly to 2 týdny opravdu plné zážitků a legrace. 

     Takže Ameriko, bylo mi ctí a snad někdy na viděnou.